Dnes bych chtěla sdílet zkušenost s technikou. Jmenuje se ,,poslední minuta“. Zní to zvláštně co? A já se této technice dlouho vyhýbala, ale před týdnem jsem měla možnost si ji s klientem, který se s ní seznámil a souhlasil s ní, vyzkoušet. Oba jsme byli velmi překvapeni, co přinesla.
Zařadila jsem ji do koučinku po třech setkáních s novým klientem, kde jsme si stále pojmenovávali určitý rozpor mezi tím, jaký život klient žije a tím, kam jej táhne jeho touha a intuice, radost a při čem září a užívá si každý den.
Klient si v technice uvědomil, jaké to je, podívat se na svůj život z perspektivy blízké smrti a co vlastně je pro něj samotného důležité. Co chce ve svém životě zažívat.
Uvědomil si, jak jsou pro něj důležité vztahy s blízkými lidmi a také to, že chce, aby jeho život byla jízda. Že chce cítit radost každý den a žít tak, aby ani nechtěl zemřít, aby s tím dá se říct ani nepočítal.
Zajímavé bylo uvědomění, že pokud bude žít, tak jak žije nyní, je to jako když už zemřel teď v necelých 40 letech. Najednou se otevřel změně a začal si plánovat nové aktivity.
Technice jsem se delší dobu vyhýbala, zněla mi docela morbidně a měla jsem k ní respekt, ale klient sám řekl, že byla přesně to, co potřeboval. Přinesla moc pozitivních pocitů a pohnuli jsme se velmi rychle z místa 